Luondu ja biras

5.6 - El Niño ja La Niña

ENSO indeaksa: Ruoksat=El Niño, Alit=La Niña
Creative Commons by-nc-sa
ENSO indeaksa: Ruoksat=El Niño, Alit=La Niña
Govva: Japan Meteorological Agency, Kilde: Wikipedia.

El Niño lea garra dálkefenomena mii deaivida čáhcegierragis mearas ja atmosfearas, gaskal 2-7 jagi ain gaska. El Niño máksá bárdnemánná spánskagillii. Nama leat Peru guolásteaddjit bidjan go deaivida juovllaid áigge.

Dábálaččat doalvu biegga (passatbiegga) liegga bajildus čázi mearas oarjjás. Muhtin jagiid, go ain El Niño deaivida, šaddá dát dálki garraseabbo go dábálaččat. Dalle sáhttá biegga doalvut liegga čázi nuorttas ii ge oarjjás. Dalle šaddá olu arvi oarjjabeale rittuin Lulli‑Ameriikkas ja goikkadat Australias ja Indonesias. Diekkár garra El Niño lei 1982‑83'is ja 1986‑88'is, 1997 ja fas jagis 2002. Stuora viidodagat arvevuvddiin Indonesias, Malaysias ja Australias leat buollan go lea bahkka ja áibbas goike eana.

El Niño čuohcá earenoamážit Lulli-Amerikii ja Afrikii. Oarjjabealde Lulli-Amerika daguhit garra biekkat gáttis mearaguvlui ahte liegga čáhci ádjá eret galbmaset ja bibmos čázi. Guolit báhtarit dahje jápmet. Eará guovlluin, nugo Australias šaddá nu goikkadat ahte eai šattut šatta, ja de ii leat biebmu elliide.

Dutkit leat gávnnahan ahte El Niño váikkuha Eurohpá dálkkádahkii maid. Iskkadeamit leat čájehan ahte dálkkádatvuogádagat leat čadnon oktii eanet go leat doivon.

La Niña (nieidamánná) lea fas nuppeládje go El Niño go dalle lea earenoamáš galbma čáhci čáhcegierragis Jaskesábis ekvahtora bokte. La Niña ii deaivit liikka dávjá go El Niño ja váikkuha nuppeládje dálkkádahkii. Go lea La Niña, de lea dássedis dálki dan ektui go El Niño daguha garra ja molsašuddi dálkki miehtá eatnama. Dábálaččat čuovvu La Niña maŋŋil El Niño, muhto ii álo.

Loga eambbo Loga eambbo