Dan rádjái Davviriikkaid skuvleninstitušuvnnaid doaimmat sápmelašvuođa ektui leamaš bieđggus ja dat lea vuolgán ieš guhtege riika beroštumiin. Doaimmat sierra riikkain leamaš gaskaneaset ruossalagaid ja dat leat soardán sápmelašvuođa, vaikke dat ii leat dáhpáhuvvan dihtomielalaččat. Ruossalas doaimmain lea sápmelaš resurssain ja návccain lea oalle stuorra oassi mannan duššáš ja seamma láhkai maiddái riikkain sápmelašvuođa ovddideapmái addojuvvon resurssain lea oassi mannan duššáš. Eiseválddiin ii leamaš čehppodat ávkkástallat ja ávkin atnit sápmelaš kultuvrra teknologiijaid dalle go riikkat lea hálddašišgoahtán sámeguovlluid ja heivehan riika oahpahus- ja riikapolitihkka sámeguovlluide. Dál Davviriikkain leat sámedikkit ja dain lea organisašuvnnalaš ossodagat, mat gieđahallet oahpahus- ja skuvlaáššiid.
Skuvlla maŋŋá sámi mánát leat deavdán riika oahppangeatnegasvuođa gáibádusaid ja máhttet stuorraservodaga gáibádusaid ja eavttuid mielde bargat ja eallit. Skuvlendoaibma čađahuvvo riikkaid organisašuvnnaid bokte ja daid eavttuid mielde ja leage heivehuvvon stáhtaid gaskaoapmin deavdit stuoraservodaga dárbbuid.
Skuvla ferte Sámi guovlluin bajásgeassit mánáid sámeservodaga lahttun ja seailluhit ja ovddidit kulturpluralismma, dahje máŋggakultuvrralašvuođa. Go sámeservodat lea ovtto máŋggakultuvrralaš servodat, de sámeservodagas skuvla ferte bajásgeassit buot mánáid máŋggakultuvrralašvuhtii ja máŋggakultuvrralaš olmmožin. Dálá stuoraservodaga skuvla doaibmá ovttakultuvralašvuođa vuođul. Máŋggakultuvrralaš guovlluin dat čađahuvvo segregeremiin, sámi ja dáža mánát sirrejuvvojit sierra oahppijoavkkuide ja oahpahuvvojit goabbatge ovttakultuvrralašvuhtii. Go ovttakultuvrralašvuhtii vuođđuduvvi skuvla ii nagot bajásgeassit máŋggakultuvrralašvuhtii, de mánát eai bajásgesso lahttun dan servodahkii, máŋggakultuvrralaš sámi servodahkii mas sii šaddet eallit. Ovttakultuvrralašvuođa vuođul bajásgessojuvvon sámeguovllu mánát eai sáhte atnet ávkin daid ovdamuniid, ávkkiid ja vejolašvuođaid, maid máŋggakultuvrralašvuohta buktá. Sámeguovllu mánát berrešedje oahppat eallit ja birget máŋggakultuvrralaš servodagas.
Skuvlla doaimmat Sámis:
- bajásgeassit máŋggakultuvrralašolbmožin
- šaddat sámeservodaga láhttun. Sámeservodaga ii berre oaidnit dušše riikasis, muhto viidásabbot oaidnit sámeservodaga oppalaččat riikarájáid badjel.
- galgá birget maid stáhta vuogádagain, šaddat stuorraservodaga láhttun
- ovdánit máŋggagielalažžan, guokte eatnigiela
- seailluhit ja ovddidit sámiid máhtu ja árbedieđu
- seailluhit ja ovddidit stuorraservodaga árbedieđu
- nannet ja ovddidit kulturáddejumi (kultuvrralaš diđolašvuođa)
Sámi skuvllas galgá sámevuohta čielgasit boahtit ovdan buot doaimmain. Das lea dehálaš ahte báikkálaš kultuvra lea vuođđun oahpahusas. Dánáigásaš servodagas máŋggalágan ja sierra dásiid gáibádusat, nu ahte okta olmmoš ii sáhte hálddašit visot dieđu nu ahte sáhttá oahpahit daid. Dan dihte lea dehálaš ahte skuvllas vuđolaččat guorahallojit oahpaheddjiid earenoamáš čehppodagat, vai oahpahusas daid sáhttá buoremus lági mielde ávkin atnet oahpahusas. Lea šávahahtti ahte maiddái olggobealolbmot besset váikkuhit oahpahussii. Olggobeale skuvlla gávdnojit ollu oahppanolbmot geaid sáhttá muhtumin bovdet skuvlii veahkkin. Oahppu galgá leat ávkkálaš ohppiide, danne galgá skuvla geassit lagasservodaga oahpahussii. Go skuvla lea ráhkadeamen jahkeplána, sáhttá váldit oktavuođa iešguđet olbmuiguin. Sii besset de čilget maid sii sáhttet oahpahit dahje čájehit. Lea buorre jos lea vejolaš, ahte olbmot geat dovdet bures dakkár áššiid sáhttet oassálastit plánemii. Olbmot geain lea eahpeformálalaš oahppu leat dávjá hui čeahpit oahpahit iežaset doaimmaide. Sáhttá namuhit boazobargiid, duojáriid ja guolásteddjiid.