2.2 - Osttuin dikšut

Čuoma sáhttá ostet/bárket seamma ládje go sistti, osttuin dahje bárkkuin.

Go oste čuomaid, de šaddá čuomas buorre ja nanu náhkki. Osttuin oažžu maid ivnni. Galgá unnimusat golmma osto- dahje bárkočázis dikšut čuomaid. Go vuoššá osttu/bárkku, de ii ábut ruovdebáđi atnit, go dat čáhpodahttá čuoma!

Vuosttaš ostočáhcái adno:

• bealle báđi dievva ostu dahje bárku
• čáhci dassá dievvá báhti
• ovtta čorpma dievva sálti

Sáltti bidjá báhtái go lea duoldame. Go ostu lea čoskon, de leike beali ostočázis plastihkkalihttái, lasiha lihka olu galbmačázi lihttái ja čoaskuda ostu. Go lea čoskon bures ostu, vuollel 20 gráda, de bidjá čuomaid ostui. Vuosttaš diibmobeali fertet lihkahallat dávjá. Divtte orrut ija.

Nuppi beaivvi dahká ođđa ostočázi ná: leike dan ostu mii lei báhcán báhtái plastihkkalihttái ja lasiha 1/3 oasi galbma čázi, ja diktá čuomaid leat dan osttus beaivvi. Eahkes dahje nuppi beaivvi vuoššá vel álbmát osttu ja diktá čuomaid leat das nuppelohkái diimmu. Njealját ostu galgá lea álbmás ostu. Jus ii oro čuopma čađa ostašuvvan, de ferte vel ovtta osttu vuoššat.

Go geargá, de galgá doidit ja bohčit čuomaid ja dasto dikšut vel vuoiddasčázis. Vuoiddasčáhcái seaguhat dáid ávdnasiid:

• 5 dl.čázi
• 1 dl. rapsoljju
• 2 monnefiskadasa
• 1 db. ruonásáibbu

Heŋge goikat. Go čuopma leat oalle bures goikan, de galgá ruvvegoahtit, ja ruvvet dassážii dipmá.